Za pět nebo deset let
To máš vlastně jedno
(Ty nebo Někdo)
Všechno bude pořád stejný



Zvlním příběhy z knížek přílišnou vlhkostí napuštěný vany
Zbrkle potom budu stát v knihovně a vymýšlet si alibi na nevinnost
A Ty nebo Někdo budeš pořád stát u mě abych to na tebe mohla svést
Svést stejně jako Ty nebo Někdo mě
Na zastávce městský hromadný dopravy
(jinde mě nikdo nesved)
Omámit pětihodinovým rozhovorem a pětivteřinovým polibkem
(na čelo)
A já Tebou nebo Někým zmámená pořád stejně
Pozamykám svojí ruku k tvojí abys mě doprovodil až domů
(každý slušný člověk se vrací domů za světla)
A západ slunce už dávno zapadnul do peřin
Nucena mezí slušnosti nechám alespoň zavřené oči
(v poslední naději že v nich skreju zbývající kus nahoty)
Ráno je otevřu k přečtení tý nekonečný oddanosti
Tobě nebo Někomu
A až odejdeš zvlním ji v koupelně



Za pět nebo deset let
To máš jedno
Všechno budeš pořád stejně Tvý nebo Někoho
Pořád budu Tvoje nebo Něčí
Všechno