Prý tvoje malá
Ještě nikdy
jsem mu nevěnovala
báseň
- a že už jich bylo!
moc vzpomínek
vlastně ani nemám
houpal mě na kolenou
nabíral lžící z talíře
a maminka se zlobila:
vždyť ona už jedla!
podívej
jak jí chutná
a já ani nemám hlad
měl hlad
určitě měl
odcházel do práce brzy ráno
vracel se pozdě večer
unavený
hladový
míval rád
plný talíř polévky
krajíc chleba
jako dřevorubec
- polévka je grunt
jednou večer
seděla jsem
na kuchyňském stole
v osušce
vytažená z vaničky
měl vestu poprskanou
bílýma tečkama:
co to máš tatíčku
na lukávu?
to je od sádry
Milunko
od sádry?
samou radostí mě
oba
div neumačkali
když mistroval
míval v kabele
obrovské kancelářské deníky
s průpisnými listy
- byl pro mě svátek
jeden si vyškemrat
začala jsem psát román pro děti
v noci pod peřinou
maminka šílela:
vždyť bude ve dvaceti slepá
vraž jí pár facek
mě neposlechne
když jí říkám
že potmě si kazí oči
kdyby mi jednu utřel
urazil by mi hlavu
- chlap jako hora
síly za pět takových
nedal
vzal ten román a roztrhal
/nechtěl poslouchat
tu věčnou hysterii
že zemřu/
brečela jsem pár týdnů
na linkované papíry mi
občas
/když se se mnou měl učit/
psával příklady:
třicet číslic do řádku
ve třiceti řádcích pod sebe
a sečti to!
vyděl!
vynásob!
odečti!
ach
miluji výzvy
skončilo to
když už neměl chuti na opravy
/prý už byly beztak zbytečné/
od šesté třídy jsem loudila
kožené diplomatky
s každým začátkem
školníhoi roku
- jak voněly!
dostával je v práci
za odměnu
kolikrát mi sebral malovátka
abych na sebe
neupozorňovala kluky
marně
nešlo o ně
líčení mě bavilo
bylo to drama:
bez přípravků na odlíčení
po večerech
když mě nachytal
pelichaly vytržené řasy
o nehtech s krvavým lakem nemluvě
- fuj
to jsem byla dáma
po zásahu zubů
nože
či špendlíku
jednou mě skalpoval
kvůli ofině
rezatá byla
a nebylo jak ji sundat z hlavy
narychlo
vzala jsem útěrku
jako Arafat
měl se mnou nervy
- nosila jsem pak pár neděl
přehazovačku
na gymplu
do tanečních dorostla
já taky
přišla láska
a s ní první modřiny
šňůra od žehličky
složená čtvermo
za každý pozdní příchod
stačila hodina
/to aby nemusel
poslouchat tu věčnou hysterii
že mi někdo ublíží/
spolužačky už rodily první děti
u nás doma večerka
ve dvaadvacet
vaříval
o sobotách a nedělích
někdy
řízky s bramborovým salátem
segedinský guláš
sekanou s bramborovou kaší
noky s vejci
a hlávkovým salátem
- nikdo to neumněl
tak chutně
jak on
- motala jsem španělské ptáčky
v jeho rukách
bílou nití
sakra
jak to děláš?
nemehlo!
všechno bylo od hořčice
maso
on
já
stehovka
dnes mu vděčím
za rychlý výcvik
nenechám si přece nadávat
v posledních letech hodně pil
styděla jsem se
ale chápu ho
žena hysterka
a hypochondr
/to nic
mami
každý máme něco
vím/
lásky málo
třetí infarkt
angina pectoris
trombóza
šedý zákal
cukrovka
invalidní důchod
- v pouhých čtyřiceti
sametová revoluce
ztráta iluzí
měla jsem mu tu pusu
v nemocnici
dát
byla by poslední
prostě jsem se bála
že je rakovinné záření přenosné
děti byly malé
- dodnes mu ji dlužím
v osmapadesáti je
každý chlap
ještě příliš mladý
|