Tiché rozhovory
Tolik se dá říct
co do krychle se vejde
citů beze zbytku
vydělím poté sečtu
spočítám
kolik času dáno bylo mi
na napsání
života beze
slov začít znovu mluvit
u kulatého stolu
zasednout
s rytíři cti
se zvířaty
s bohem
se sebou
se do tónu zaposlechnout
ticho
neznamená smrt
to jen řečeno již bylo
domluvit smluvit
všechno pohledem
dá se
rychleji a lépe
z konce vylovit rybu příběhu
a pak jí vyhodit
vzhůru ke slunci
pohledem
s ní se vrátit do odlesku
pochopení očí chladivých vod slz
a nezapomenout na ty
kdož ukázali cestu
bez potlesku
se navrátit
zpět dovnitř těla
hlavy
břicha
pocitů a bolestivých citů
jež vyřčenými ztratily se
v nenávratnu
černých děr
a kosmického prachu
není cesty zpět
když jednou uvidíš
když jednou ukážeš (sobě)
tvé šance
že se navrátíš se limitně blíží
NULE
a přeci do posledního dechu
lapeš – ryba vyhozená ke slunci –
vzpomínáš?
po vzduchu pochopení
potom nic už není
když jsi promluvil
o ničem to není
když jsi promluvil
|
![[*]](./images/iconic/default_icon.gif){kind=icon}
Zasláno 28-9-06 v 23:03
