rozpadle
dneska ti nepatřim
dneska si budu dokazovat, že...
... rozsvítim oblohu zavřením pohybu
přemluvim čas
že tenkou stuhou
srostu celistvá
jazyk mi rozžíraj střepy
ze skleněných paláců bez oken
a zrcadel bez tváří
nech mě obtejkat duhový rána
nech mě chvíli nevěřit
těm chvílím kdy vstanu rozpustilá
a mezi prsty najdu proč
dětinskou černí
orámovat noci
neznáš mě
a někde uvnitř
motá se rakovina duše
(tak už mě o ničem nepřesvědčuj)
|
![[*]](./images/iconic/default_icon.gif){kind=icon}
Zasláno 16-5-07 v 17:17
