přítomností na dosah
když viděl ji houpat se v bocích
před zrcadlem
na_hou
sle
toužil naučit se hrát
aby vzpomínky
tiché melodii mohly naslouchat
od spánků víček k ústům šíji
přes vypínavé do údolí
rty dotýkaly se d l o u z e
až tam kde život v bolestech začíná
nepřestávaly hladit líbat…
oba pak v proměnlivé jedno…
to vlnivě nekonečno třikrát hodina
na okamžik uvěřil
že všechno
začíná šero musí odejít
nemá klid před usnutím s probuzením
a tepe to v hlavě datel - dynamit
myšlenek
houslovým p a klíčem zamyká
zbytečně
vidí ji
houpat se v bocích
zrcadlo tře
leští
marně
podobu nelze
odstranit
tiše pokleká na prosbu
(to kvůli otlakům)
přej si se mnou chtěj uvěřit…
v paměti deště vybírá šťastné kapky
kdy mohli být spolu
přítomností
dechem
dotekem
vůní
hladit
*
|
![[*]](./images/iconic/default_icon.gif){kind=icon}
Zasláno 14-12-07 v 14:50
