básnílkové

Iniciace
rire - 22-5-06 v 09:36

V tiché účasti delegáta
vstoupil jsem na sněm zvlá±tní hudby


a my se zdáli
µe kdyµ spletem
ten křivý vjem zlé sudby

bude to jiné
neµ bylo včera

Hráli jsme pro ně
oni pro nás
pro±el jsem stínem
proná±ených
a z vlny ve mně
vy±ly steny

musíme prohrát
celým srdcem


Hráli jsme pro ně
jako provaz
z mnoha µil zamotaný
kdyµ jeho jádro
z měkké slámy
napíná tíha kontinentu

Přistoupil anděl

kaµdému podal
skleněný bábel ornamentů
a zmizel zase mezi svými

a trochu hřmělo
na temeni
a v dlaních
něco bylo

První jsem pro±el
podél mostu
do světa zrcadel
a jejich hostů

pohybem rozčeřený
pokoj ±elem
za±eptal rezonanci





Ten první shořel
vzplál
plaměnným víchem
co jeho záda neunesly
napůl jsem stál
a nebo kreslil

Zbylí se roze±li
v mínění
ticha
v mlčení bezobrazných pust
a kaµdý vlastním břehem cesty
začal
růst

[Upravil dne 22-5-06 rire]